„Náš institut vznikl v reakci na covid-19. Od té doby jsme tu měli ale řadu dalších krizí, které silně dopadají na společnost. V podstatě žijeme v době permanentní polykrize. Naším cílem je identifikovat příčiny nerovností ve společnosti a hledat řešení, aby se je podařilo zmírnit. Tímto způsobem pomáháme budovat odolnou společnost.“

Klára Šeďová, vědecká ředitelka SYRI

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI – je virtuální vědecký hub, který sdružuje experty z předních českých univerzit a akademických pracovišť jako je Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, ústavy Akademie věd ČR a další spolupracující instituce. Jeho cílem bylo spojit vědce, kteří by spolu jinak nespolupracovali, a nabízet řešení a doporučení v reálném čase. Sociální vědci zkoumají rizikové situace a snaží se svými závěry zmírňovat problémy, které tyto mimořádné události, jako byla pandemie covid-19, válka na Ukrajině, inflace a zdražování nebo klimatické změna, přinesly nebo přinášejí. Poslední roky jasně ukázaly, jak je současná doba k rizikovým situacím náchylná. Socioekonomické nerovnosti se prohlubují, proto je jedním z cílů SYRI poskytovat data tak, aby se podle nich mohli politici v ideálním případě správně rozhodovat. Sdružení vědců z různých institucí umožňuje interdisciplinární přístup k řešení komplexních problémů a poskytování rychlých a relevantních doporučení.

Aktivity členů a členek týmu SYRI jsou rozložené do pěti vědních oblastí.

Jejich složení je následující:

  1. Zdraví
  2. Politika
  3. Ekonomika
  4. Vzdělávání
  5. Komunikace a resilience
Aktivity členů a členek týmu SYRI jsou rozložené do pěti vědních oblastí.

Ve všech těchto oblastech vybraní odborníci dlouhodobě rozvíjejí své výzkumné aktivity, avšak projekt SYRI je prvním se zaměřením na systémová rizika vztažená ke zdravotním a jiným celospolečenským ohrožením.

Posláním SYRI je:

  • budovat české centrum excelence v dosud systematicky nezkoumané oblasti
  • propojit elitní vědce z různých oblastí do jednoho funkčního celku
  • upozornit, že sociálně-vědní výzkum řeší aktuální problémy společnosti
  • na příkladu polykrizí dostat politiku systémových rizik do centra zájmu
  • formulovat v reálném čase vědecké výstupy a doporučení pro politiky
  • ukázat, že špičková věda může plnit důležitou společenskou roli

Organizační struktura

Koordinační rada

Vrcholným orgánem SYRI je Koordinační rada na úrovni prorektorů obou univerzit (MUNI, UK)a místopředsedy Akademie věd ČR. Jejím úkolem je schvalovat základní koncepci institutu a dohlížet na její realizaci, schvalovat společná pravidla pro oblast rozvoje lidských zdrojů a řízení rizik, projednávat zprávy Řídícího výboru o činnosti, naplňovat projektové závazky a rozhodovat o sporných otázkách, které se nepodaří vyřešit jednáním na úrovni Řídícího výboru.

Řídící výbor

Společným výkonným a řídícím orgánem je Řídicí výbor, složený z jednotlivých partnerů. Jeho předsedkyní je vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová. Řídící výbor odpovídá za naplňování závazků projektu, přípravu společných pravidel pro oblast lidských zdrojů a monitoring rizik, za sledování čerpání rozpočtu projektu. Dále pak za vyhledávání strategických rozvojových příležitostí a grantovou strategii, za nastavení koncepce vztahů SYRI k velkým výzkumným infrastrukturám a za koncepci vnitřní i vnější komunikace, jakož i za usměrňování všech ostatních společných záležitostí SYRI.

Vědecký výbor

Základní odpovědnost za nastavení a realizaci výzkumného zaměření a personálního obsazení v jednotlivých výzkumných oblastech mají jejich koordinátoři, kteří tvoří Vědecký výbor. Jednotlivé výzkumné oblasti jsou postaveny na principu meziinstitucionálních týmů.

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI – je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Institut získává data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.



„Covid ukázal, že nenadálé události typu pandemie kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní reakce ze strany veřejných politik. K jejich zvládání nestačí medicínský výzkum. Také sociální vědci musí přispět svou expertizou.“

Klára Šeďová, vědecká ředitelka SYRI

Národní institut SYRI vznikl v roce 2022 jako konsorcium Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Cílem projektu bylo vytvořit unikátní platformu, která má excelentní vědeckou úroveň a její závěry jsou prakticky využitelné v oblasti fungování veřejné správy a její komunikaci s veřejností, zejména v otázkách zdraví, zdravotní péče či životního stylu. Smlouvy o vzniku institutu byly podepsány 31. května 2022 s financováním do konce roku 2025. Od tohoto data se bude virtuální hub SYRI orientovat na další projekty propojující kapacity elitních českých vědeckých pracovišť s projekty na analýzy v oblasti zdraví, periferií, vzdělávání a další. Vedle toho budou vědci sdružení do původního projektu pokračovat v rámci udržitelnosti v publikování svých závěrů, které vyplývají z původně nastavených 9 vědeckých skupin.