Tiskové zprávy
Polarizace společnosti nemusí vždy přispívat pouze k demokratickému úpadku, ale naopak může za určitých okolností napomáhat k aktivní mobilizaci ve prospěch demokratických hodnot. Prokazuje to studie Petry Guasti a Aleše Michala z Národního institutu SYRI. Vědci se zabývali státy střední Evropy a zejména Českou republikou. Zkoumali, jak různé typy polarizace ovlivňují politickou mobilizaci ve vztahu k demokracii. Přitom definovali její čtyři hlavní typy – afektivní, ideologickou, nesmiřitelnou a stranickou a sledovali jejich vliv na demokratickou resilienci a rizika úpadku demokracie v zemích visegrádské čtyřky.
Polarizaci autoři vnímají jako mimořádný demokratický konflikt, v jehož rámci dochází k zásadnímu sporu o demokratické normy a hodnoty. „Polarizace v tomto smyslu není chápána jen jako prostá ideologická odlišnost, ale jako hlubší konflikt zahrnující politickou nesnášenlivost a erozi důvěry ve fungování demokratických institucí,“ uvedla Petra Guasti. Autoři ukazují, že ačkoliv polarizace může demokracii ohrozit, za určitých podmínek může také vést k mobilizaci občanské společnosti proti populismu a posílit demokratickou resilienci.
Z dat z let 2010 až 2023 nasbíraných v zemích V4 vyplývá, že společenská polarizace má výrazně silnější pozitivní vliv na mobilizaci za demokracii než na mobilizaci za autokracii. „Polarizace výrazněji vedla ke společenské aktivizaci ve prospěch demokratických hodnot, což se odráželo například v úspěchu protipopulistických sil ve volbách v Česku v roce 2021 a v Polsku v roce 2023. Naopak v Maďarsku a na Slovensku byla mobilizace slabší a vedla spíše k posílení populistických tendencí a prohloubení demokratické eroze,“ uvedl Michal.
Podrobněji se výzkumníci zabývali situací v Česku kolem prezidentských voleb v lednu 2023, kdy nasbírali data od 951 respondentů. Ta zahrnovala klíčové proměnné týkající se afektivní, ideologické, a nesmiřitelné polarizace a stranického třídění. „Analýza ukázala, že v případě prezidentských voleb v ČR hrály nejvýznamnější roli afektivní polarizace a stranické třídění. Afektivní polarizace, definovaná jako negativní emoce, zejména vztek nad politickou situací v zemi, byla silně spojena s podporou kandidáta Andreje Babiše, pro kterého častěji hlasovali respondenti s vyšší mírou politického vzteku,“ uvedla Guasti s tím, že tento vztek reflektoval frustraci části populace s politickou a ekonomickou situací v zemi, což Andrej Babiš strategicky využíval.
Ještě výraznější vliv na voličské rozhodování mělo stranické třídění založené na postoji k ukrajinské krizi a postupu české vlády v této otázce. „Respondenti, kteří podporovali prozápadní a proukrajinskou politiku české vlády, ve volbách téměř výhradně volili Petra Pavla, zatímco respondenti kritičtí k této politice jednoznačně preferovali Andreje Babiše. Tento typ polarizace se ukázal jako nejvýraznější dělicí linie české společnosti v průběhu prezidentských voleb,“ doplnil Michal.
Ideologická polarizace, měřená přes podporu jednotlivých politických stran, rovněž hrála určitou roli, avšak její dopad na volební chování byl méně jednoznačný. Podpora pro strany tradičně zařazené do populistického spektra, jako SPD či KSČM, korelovala s hlasováním pro kandidáta Andreje Babiše, zatímco voliči koaličních stran (ODS, TOP 09, STAN, Piráti) podporovali většinově Petra Pavla. Nesmiřitelná polarizace, která vyjadřuje ochotu upřednostnit silného vůdce před demokratickými institucemi, měla rovněž pozitivní vazbu na podporu kandidáta Andreje Babiše, ale její vliv nebyl statisticky významný.
Odkaz na studii: https://www.cogitatiopress.com/politicsandgovernance/article/view/9560
Zařazení: vedoucí výzkumné skupiny
+420 210 310 204 [email protected] Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK